Aktuální dění kolem ropy        

zdroj: Colosseum, a.s.

Od ropných šoků v roce 1973 si svět zvykal na stále rostoucí cenu této komodity. Jediným významným obdobím, kdy se ceny této komodity vyvíjely výrazněji opačným směrem, byla ekonomická krize v letech 2007 – 2009, kdy se cena ropy propadala o desítky procent.

Situace na trhu s ropou, které čelíme dnes, je ale jiná v tom, že nemá moc společných znaků se situací před 7 lety. Více než kdy jindy totiž do trhu promlouvají lobbisté, kartelové dohody a politici a cena ropy se tak dostává do jen těžce pochopitelného a netransparentního útlaku.

Graf 1: Vývoj ceny ropy WTI a Brent Crude 2. 6. 2014 – 2. 1. 2015; zdroj: Bloomberg, Colosseum, a.s.

Příčiny současných poklesů cen ropy

Vysvětlení toho, proč padá cena ropy, je prosté. Aktuální nárůst spotřeby není totiž dostatečný a nestačí rostoucí produkci. Nejvyšší podíl na růstu celosvětové produkce má alternativní těžba v severní Americe (graf 2), díky které Spojené státy od roku 2008 téměř zdvojnásobily své těžební aktivity.

Graf 2: Ropná produkce USA 1960 -2014; zdroj: EIA (U. S. Energy Information Administration)

Převis denní produkce je nyní na šestiletých maximech a to na 2 milionech barelů denně (graf 3). Růst spotřeby ropy, která by měla v roce 2015 vzrůst dle odhadů o necelý 1 mil. barelů za den, zpomaluje od roku 2011 (graf 4) a souvisí se zpomaleným ekonomickým růstem, který by se ale dle odhadů IMF měl v roce 2015 celosvětově pohybovat kolem + 3,5%.

 

Graf 3 (vlevo): Celosvětová produkce a spotřeba 1Q2009 – 1Q2015; zdroj: EIA (U. S. Energy Information Administration).

Graf 4 (vpravo): Celosvětový růst spotřeby ropy 1/2010 – 1/2015; zdroj: EIA (U. S. Energy Information Administration).

Současné ceny ropy významně ovlivňují světovou produkci. Na jedné straně severoamerické firmy pozastavují nákladnější těžbu, jelikož je pro ně nyní nerentabilní (graf 5). Na druhé straně tu ale máme rozvíjející se ekonomiky států exportující ropu. Vyrovnanost vládních rozpočtů těchto států závisí na penězích z prodeje ropy (graf 6), a protože ropa ztratila na trzích za posední rok více než 50% ceny, tak k zaplacení vládních účtů jsou státy nuceny produkci zvyšovat. Takovéto řešení je ale dočasné, jelikož již nyní mnohé státy zjišťují, že náklady na těžbu jsou v některých lokalitách vyšší než aktuální tržní ceny.

 

Graf 5 (vlevo): Meziroční změny produkce ropy zemí mimo OPEC a zemí severní Ameriky (USA, Kanada) 1Q2011 – 1Q2015; zdroj: EIA (U. S. Energy Information Administration).

Graf 6 (vpravo): Ceny ropy Brent potřebné k držení vyrovnaných rozpočtů států OPEC a Ruska; zdroj: Wall Street Journal.

Přetrvávající důvody pro dlouhodobý růst cen ropy

OPEC

I když se OPEC brání svému stále se snižujícímu podílu na celosvětové produkci kvůli zvyšujícímu se podílu alternativních a dražších těžebních způsobů, tak se s politikou vyrovnaných rozpočtů zemí OPEC aktuálně nízké ceny ropy moc neslučují a proto je velice pravděpodobné omezení těžby ze strany OPEC již ve střednědobém horizontu. Stejně tak i další případný pokles by neměl být tak dramatický s přihlédnutím k faktu, že průměrný náklad na těžbu v těchto státech je 27 USD / barel ropy Brent.

Rusko

Rusko jakožto největší producent ropy na světě je stále pod sankcemi západních mocností, které mají odvetný účel za ruské aktivity na Ukrajině. Rusko, které se vyrovnává se začínající ekonomickou izolací země, se navíc musí dále vyrovnávat s faktem, že jeho státní rozpočet je vysoce závislý na příjmech z prodeje energií a to hlavně z ropy.

Rusko potřebuje ropu Brent nad cenou 100USD / barel, aby vyšlo se státní kasou. Dosud řešilo propad cen zvyšováním produkce, nicméně nyní prezident Putin naráží na další problém. Cena ropy Brent se již pohybuje na těžebních nákladech cca 50USD / barel. Rusko je tak nyní v situaci, ze které může ekonomicky živé vyjít jen v případě, kdy produkci ropy opět omezí a zároveň bude diplomatickou cestou řešit zrušení západních sankcí.

Pokud se ale ropa Brent bude držet kolem 50USD/barel, lze očekávat ruskou ekonomiku v recesi s propadem HDP téměř o 6% v roce 2015.

Venezuela a Čína

Pro Venezuelu představuje ropa 95% exportu a tím pádem životně důležitou surovinu. Za aktuálních podmínek na trhu s ropou může venezuelská ekonomika propadnout až o 4% HDP a to dělá vrásky nejen vládě, ale také držitelům venezuelských dluhopisů, které jsou úzce spjaty s pohybem ceny ropy.

Jedním z věřitelů Venezuely je i Čína, která drží více než 45 miliard dolarů ve venezuelských dluhopisech (25% celkového dluhu). Společně s tím je i významným investorem v oblasti infrastruktury a právě těžebního odvětví. Číně nyní nejen hrozí nízká návratnost investovaných miliard, ale také teoretický default Venezuely, pokud se cena ropy Brent dlouhodobě nebude držet nad 100 - 120USD / barel.

Čína tedy jistě bude tlačit na růst ceny ropy, aby pomohla návratnosti své investice. Může tak učinit například zvýšenou poptávkou po ropě podobně, jako učinila v druhé polovině roku 2014, kdy zvýšila import ropy o téměř 27% k doplnění strategických ropných zásob o 91 milionů barelů.

Americký spotřebitel ušetřil, ale na úkor inflace

Díky snížení cen ropy klesly ceny pohonných hmot (graf 7). V USA meziročně dokonce o 33% a v přepočtu platí cca 15CZK za litr benzínu. To dle průzkumu EIA (U. S. Energy Information Administration) ušetří průměrnému americkému řidiči 550 USD ročně a pomůže ekonomickému růstu ve 42 státech USA.

Graf 7: Průměrná cena benzínu v USA (USD/galon); zdroj: gassbuddy.com.

EIA v průzkumu také dodává to, že očekává v USA v roce 2020 produkci téměř 10 milionů barelů ropy denně, z čehož téměř polovina má pocházet z alternativních zdrojů této suroviny.

Cena ropy a inflace jsou spolu často spojovány a objevují se otázky, jak spolu ropa a inflace souvisí. S rostoucí či klesající cenou ropy inflace tento pohyb následuje stejným směrem.

Důvodem, proč se tak děje je fakt, že ropa má významný vliv na cenu vstupních faktorů do ekonomiky. Používá se totiž ve velkém množství prakticky ve všech průmyslových odvětvích.

 

Graf 8: Vztah mezi cenou ropy (West Texas Intermediate Crude Oil) a inflací (CPI index) dle analýzy směrodatné odchylky tříměsíčních klouzavých průměrů; zdroj: macrotrends.net.

Současná politika Federal Reserve System (FED) je nyní proinflační a to se tak úplně neslučuje s více než 50% cenovým propadem ropy. Inflace je nutná, je žádoucí a proto lze očekávat tlak na růst cen ropy i ze strany bankéřů FED v čele s guvernérkou Janet Yellen.

Lobbing severoamerických producentů

Stejně jako státy exportující ropu, pro které je v nejlepším zájmu rostoucí cena této komodity, tak i severoameričtí producenti budou jistě prosazovat stejné zájmy, tj. růst ceny. Při aktuálních cenách ropy se většina nalezišť v severní Americe pohybuje pod průměrnými těžebními náklady o 10 USD na 1 barel ropy WTI (graf 8).

 

Graf 9: Náklad na těžbu 1 barelu ropy WTI v USA a Kanadě; zdroj: Scotiabank Equity Research, Bloomberg, Colosseum, a.s.

Vysoká hra patriotů o Keystone XL a o budoucnost těžby ropných písků

Jedním z hlavních důvodů pro růst cen ropy, který zde vidím, je dlouhodobá strategie USA v oblasti energetické bezpečnosti. Jedná se o projekty ropných písků, které při aktuální ceně ropy sice nedávají ekonomický smysl, ale bezpečností rozhodně ano. Vývoj situace ohledně připravovaného ropovodu Keystone XL spojujícího ropná naleziště ve státu Alberta v Kanadě s americkými rafinériemi v Texasu bude silným signálem pro trh. Budoucnost ropy je dle aktuálního rozložení mezinárodních sil v rukou USA, a pokud je Keystone XL vlajkovou lodí nové těžební éry, tak je jeho dostavba faktorem ovlivňující cenu ropy v řádech několika následujících dekád.

Ropné písky ve státu Alberta představují bohatství odhadem v hodnotě 170 miliard barelů ropy (při ceně 100 USD / barel hodnota 1,7 bln. USD) a každoročně se investuje do výzkumu těžebních technik, těžby, dopravy i zpracování téměř 30 miliard US dolarů.

Zdejší naleziště přitahuje pozornost těžařů již více než 50 let a svým způsobem můžeme mluvit o jedné z největších a nejriskantnějších investic v historii energetického průmyslu, ve které nefigurují pouze americké společnosti, které v kanadské Albertě investují obrovské sumy, ale také je zde aktivní vláda Kanady i Spojených států amerických.

Do roku 2020 je v plánu až dvojnásobná produkce a to konkrétně až 4 miliony barelů denně (4,25% současné celosvětové produkce, 104% kanadské). Pokračování v těžbě a stavbě ropovodu dále pro USA a Kanadu znamená 1,1 milionu nových pracovních míst.

Projekt Keystone XL nyní čeká v americkém Kongresu na schválení a Amerika je názorově rozdělena, což může teoreticky projekt ohrozit. Američtí Demokraté používají v boji proti dostavbě Keystone XL jak ekonomické, tak i ekologické důvody. Největší diskuse je právě kolem ekologické stopy ropovodů, která může ovlivnit důležitou zásobu podzemní vody v Ogalla Aquifer ve státě Texas. V jejich neprospěch ale hraje aktuální rozložení sil Kongresu, kde mají v obou komorách jasnou převahu Republikáni.

Presidentské veto?

Prezident Barack Obama se ale již nechal slyšet, že zákon o dostavbě Keystone XL bude vetovat. Co by to znamenalo? Největší silou amerického prezidenta týkající se vnitrostátní politiky je tzv. veto, kterým může jakoukoliv legislativu vrátit zpět do nyní republikány ovládaného kongresu.

Tato legislativa se poté nesmí stát zákonem, dokud Senát a Sněmovna reprezentantů veto nepřehlasují 2/3 hlasů. Toto veto bude nejspíše Obamou uplatněno, ale celý projekt by přeci jen mohl být schválen i částí demokratů právě pro jeho důležitost.

Závěr

Současné ceny ropy nevyhovují nikomu. Ve střednědobém horizontu lze tedy očekávat od hlavních aktérů, že podniknou takové kroky, které pomohou ceně ropy v růstu nebo minimálně prozatím pokles této komodity zastaví. Dále si myslím, že i přes existující negativa, politické tlaky a existenci alternativ se těžba ropných písků nezastaví a do budoucna bude hrát velkou ekonomickou i geopolitickou úlohu. V ropných píscích je prostě budoucnost ekonomického růstu a energetické samostatnosti západního světa a proto si myslím, že aktuální ceny ropy neodpovídají jasnému dlouhodobému trendu.

Chcete vědět více?

Přihlašte se na náš webinář na téma Bonusové certifikáty a ROPA, který se koná 20.01.2015 od 18 hodin.

Registrace zde.