Odvětví sdílené ekonomiky je masivně rostoucí sektor. Není pochyb o tom, že bude hrát významnou roli v budoucím fungování rozvinutých světových hospodářství, jako je USA, Japonsko a členské státy EU. Okrajově lze hovořit také o vlivu na ekonomiku Číny, Indie a dalších rozvíjejících se trhů, které sektor sdílené ekonomiky neovlivní co do domácí spotřeby, ale spíše v rámci exportované přidané hodnoty. A zájem o sdílenou ekonomiku dokládá i trend ve vyhledávání na internetu (grafy 1 a 2).

Graf 1: Zájem o pojem „sharing economy“ 2005 – 2015, zdroj: Google Trends

Graf 2: Zájem o pojem „sharing economy“ 2005 – 2015 dle měst, zdroj: Google Trends

Je trh sdílené ekonomiky bublinou?

Na první pohled by se mohlo zdát, že růst sdílené ekonomiky je jakýmsi bratrancem známé dot-com bubliny z přelomu tisíciletí. Tomu by ostatně mohl nasvědčovat investiční kapitál. Přesněji jeho množství. V roce 2008 bylo investováno do sdílené ekonomiky celkem 30 milionů dolarů. Jen ke konci roku 2014 bylo zainvestováno do oficiálních projektů více než 8 miliard USD (graf 3) – z toho Uber 2,7 mld. USD.

Graf 3: Přímé investice do firem ze sektoru sdílené ekonomiky 2002 – 2014, zdroj: Crowd Companies

Ani v roce 2015 tento trend neustoupil. Akceleroval. To, co se investovalo do celého sektoru v roce 2008 (30 mil. USD), bylo například v létě 2015 investováno pouze do jedné jediné společnosti (TaskRabbit -> 38 mil. USD). Sdílená ekonomika se tedy svým průběhem přibližuje nejen dot-com bublině, ale i stále úspěšnému příběhu sociálních sítí. A nejen to. Vzhledem k velikosti počátečních přímých investic začíná sdílená ekonomika překonávat počáteční investice do tehdy vznikajících projektů Facebook či Twitter (graf 4).

Graf 4: Funding jednotlivých firem v mld. USD (2014), zdroj: Crowd Companies, CrunchBase 2015, Deloitte

Dle mého názoru nelze kvalifikovat celý sektor jako bublinu, nýbrž je nutné pohlížet na sektor sdílené ekonomiky jako pojivo existující ekonomické infrastruktury. Jedná se o evoluci efektivity lidské práce a kapitálu na již existující ekonomice, kde každý jednotlivý sektor je jinak náchylný na hospodářský cyklus, spotřebitelské trendy apod.

Sdílená ekonomika jako pojem má obrovskou budoucnost. Jen jsme nyní ve fázi testování možností a lze očekávat, že spousta investovaného kapitálu skončí ve slepé ulici, jako tomu bylo při dot-com bublině. Mnoho firem se však pravděpodobně stane novými společnostmi Google, Facebook, PayPal či Tesla Motors. Vše je o hledání Value (hodnoty) a udržení Price (ceny) v udržitelné a reálné vzdálenosti.

Kdo zazáří? Kdo bude přežívat? Kdo nepřežije?

Graf 5: Ve kterých sektorech sdílená ekonomika poroste a naopak, zdroj: Deloitte

Kde má sdílená ekonomika šanci růst? Jedná se stále o mladý segment, takže očekávat můžeme růst celoplošný. Nicméně kvůli zvyklostem či regulačním bariérám, které nově vznikají se podíl jednotlivých odvětví sdílené ekonomiky bude v čase měnit.

Sdílená ekonomika jistě poroste v oblasti „půjčování“ (Rental) aut, nářadí, dat apod. Vše naznačuje, že ekonomika se obejde bez prostředníků a dojde zde k efektivní úspoře nákladů. Tento výsledek by se neměl dramaticky projevit ani na světové spotřebě či produkci. Na druhou stranu lze očekávat vyšší konkurenci mezi jednotlivými společnostmi, tedy i vysokou míru jejich úpadků.

Dle analýzy Rocky Mountain Institute se předpokládá, že oblast „Car Sharing“ poroste výrazně rychleji než například oblast „Self-Driving Vehicles“. A to dle očekávaných ujetých mil (graf 6).

Graf 6: Predikce využití nových trendů v automobilové dopravě v USA (v mld. mil), zdroj: Rocky Mountain Institute

Významný podíl sdílené ekonomiky lze také očekávat v oblasti turismu. Konkrétně v oblasti levného ubytování a nízkonákladové autodopravy. Negativně mohou být postiženy hlavně hotely nižší cenové kategorie a nadnárodní dopravci. Zde lze očekávat výraznou konkurenci, ale také riziko regulace.

Významnou úlohu bude hrát sdílená ekonomika v oblasti řemesel a služeb. Pod heslem lidi lidem, ovšem s významným regulačním rizikem. Sdílená ekonomika totiž nesnižuje jenom náklady spotřebitelů, ale také snižuje významně ceny konkurenčních služeb mimo sdílenou ekonomiku. Tak funguje prostě trh. Jenže ne všude. V určitý moment se ozývají odborová uskupení, přichází stát a postavuje některé novinky pod regulaci či mimo zákon, aby zabránil výraznějším problémům v ekonomice i na trhu práce. Regulaci lze ale očekávat spíše u koncesovaných živností jako je například taxi služba. Zde jsou již nechvalně známé boje společnosti Uber s některými světovými ekonomikami, které se proti tomuto způsobu „sdílení“ staví negativně. U drobných řemesel vidím jeden z největších potenciálních růstů hodnoty firem sdílené ekonomiky. Zde nehrozí regulace a i výrazně narůstá poptávka například s tím, jak ubývá škol na úrovni českých odborných učilišť.

Finanční sektor jako specifické odvětví bude zasaženo minimálně z důvodu regulace a požadavků na trh se spotřebitelskými úvěry apod. Nebude se tedy jednat o zásah do toku peněz. Bankéřům nevznikne konkurence. Jedině v oblasti poradenství by mohlo zafungovat sdílení zkušeností, znalostí a referencí. To nahrává např. online srovnávačům finančních produktů, jejichž role by mohla růst.

Oblast internetu či telekomunikací je dalším zdrojem příjmů. Díky sdílené ekonomice a dnešní technologii lze například sdílet své mobilní či internetové připojení a přemosťovat na ostatní uživatele prostřednictvím „cloudové lokální sítě“. Sdílená ekonomika v současnosti nezná hranic.

Sdílená ekonomika jako dodatečný zdroj příjmů domácností

Dle statistik si v USA díky společnosti Airbnb přijde pronajímatel bytu v San Francisku na cca 58 dní v roce na zhruba 9 300 USD ročně (226 000 CZK). Při pravidelném zapůjčení svého vozu prostřednictvím společnosti RilayRides si v USA majitel vozu přivydělá přibližně 250 – 1 000 USD měsíčně, tj. až 12 000 USD ročně (291 000 CZK). Obdobně fungují kromě pronájmu bytových prostor či půjčování aut také sdílení v dalších službách.

Zajímavá je také statistika uživatelů sdílené ekonomiky vs. standartní zaměstnaní dle věkových skupin v USA (graf 7) či dle vzdělání (graf 8). Jedná se hlavně o mladé lidi s vysokoškolským vzděláním.

Graf 7: Uživatelé sdílené ekonomiky vs. standartní zaměstnaní dle věkových skupin v USA za rok 2015, zdroj: Bloomberg.

Graf 8: Uživatelé sdílené ekonomiky vs. standartní zaměstnaní dle vzdělání v USA za rok 2015, zdroj: Bloomberg.

Sdílená ekonomika je tedy velice trendy, návyková, dominantou mladých a vzdělaných lidí. Sdílená ekonomika prostupuje velkým množstvím odvětví a lze očekávat, že brzy nastane „čas třídění zrn od plev“. Očekávám, že celý sektor sdílené ekonomiky poroste, ovšem s velkým důrazem na rozličnost v jednotlivých oblastech, ve kterých se sdílená ekonomika zkouší prosadit.

Sdílená ekonomika v Evropě i v Česku

Dle statistik slyšel o sdílené ekonomice každý třetí Evropan a průměrný roční výdělek na osobu činil v roce 2015 cca 300 EUR. V celé Evropě nepředstavuje sdílená ekonomika sice ani 0,2 % HDP. Podíl na celkové ekonomice nicméně velice rychle roste. Rozdíly mezi jednotlivými státy jsou ovšem obrovské. Česká republika je nyní na samotném začátku budování sdílené ekonomiky a její podíl nečiní ani 0,1 %. Předpokládám však, že do roku 2020 by měla sdílená ekonomika dosáhnout minimálně 0,5 % HDP.

Průzkum ING mezi participanty sdílené ekonomiky v ČR z června 2015 uvádí, že 49 % z nich vidí ve sdílené ekonomice úsporu peněz, 34 % využívá sdílenou ekonomiku jako dodatečný finanční příjem a 44 % si myslí, že sdílená ekonomika je šetrná k životnímu prostředí.

V České republice je nicméně stále jistá obava z fungování sdílené ekonomiky. 58 % dotázaných lidí uvedlo, že sdílenou ekonomiku nevyužívá z toho důvodu, že se nechce dělit o své věci s cizími lidmi. 46 % uvádí jako obavu nedokonalé pojištění majetku a 46 % nevěří kvalitě sdílených služeb. I z tohoto důvodu je růst sdílené ekonomiky v ČR oproti západním evropským zemím rozvážný.

Růst významu sdílené ekonomiky pro ČR však nelze opomenout i díky nově vznikajícím projektům jako je například supersoused.cz. Těmto firmám by se mělo dařit hlavně díky návykům českých zákazníků, kteří se naučili využívat internet téměř ke všemu. I proto lze očekávat dynamický růst tohoto odvětví i u nás.